Vietnam část 23 - A pohádky je KONEC! Hue - Hanoi - Bangkok - domůůůů

No a je to tu.. poslední článek, příběh se uzavírá.

Ráno jsem sebral pár svých švestek a jal se vydat na 150 km dlouhý výlet přes Da nang do Hue, bývalého královského města. Cesta byla náročná, ale krásná.. Jede se totiž přes Hai van pass, jednu z nejhezčích silnic ve Vietnamu (fanoušci Top Gear opět v pozoru :D )

Řeknu Vám ale, že po takové době na motorce mě už fakt pekelně bolel zadek..měl jsem hlad a byl už dost unavený...

poznáváte? :P

Dorazil jsem do Hue a zjistil, že je skoro nemožné sehnat zde dobré ubytování. Opět se mi podařilo sehnat hostel bez baru a party.. najíst se je tu také nadlidský úkol.. skoro žádná restaurace a když, tak jen s mořskými plody.. ech

Do restaurace, kde dělají nudle s hovězím etc mě dovedl až týpek co se mi nejprve snažil prodat trávu :D

Poté jsem se vydal na návštěvu Citadely a Královského paláce..no dost mě to vytočilo. Za vstup 450 Kč? :O sorry to nedám, paláců už jsem viděl až až.. Hue mě dost zklamalo..Drahé, málo míst k tomu se najíst, nepříjemní lidé.. opravdu nepříjemní..poprvé se mi stalo, že jsem vybouchl na někoho..

Šlo o týpka s drožkou, který mě zastavil, že prý jestli nechci za 5 dolarů svést po městě.. slušně jsem mu odpověděl že ne, že mám motorku a šel jsem dál.. dohnal mě s tím, že tedy za jeden dolar.. dvakrát mu říkám, ne děkuji a jdu dál.. Týpek mě chytil za ruku, otočil a jal se mi vysvětlovat jak je jeden dolar super cena. Pardon.. ale prostě jsem bouchnul. To jak mě násilím vzal za ruku už byla po tom velmi náročném dni poslední kapka a sjel jsem ho jako malé dítě. Snažil jsem se k němu být slušný, když jsem ho poprvé odmítl, ale napotřetí už jsem fakt bouchl..

Naštvaně jsem odjel na hostel a už nevylezl..Šel jsem spát brzo, jelikož jsem byl prostě emočně nestabilní ten den již.. 

Haha, vejce.. tomu rozumím :D

Dalšího dne jsem jen dojel zpět do Da nangu a šel se projít na pláž.. bohužel jsem si vytipoval špatnou pláž plnou odpadků a ta barva vody nebyla taky moc ok.. tak závěrečná koupačka nebyla. A najít opět místo na jídlo bylo něco tedy..už se mi hlady dělalo fakt špatně. Došel jsem potom raději na letiště, které je fakt prťavé a čekal tam raději 6 hodin, než tvrdnout někde v centru, kde se nic neděje.. Da nang fakt nic moc.. zlatý Hoi an

Následoval let do Hanoje, kam jsem přilétal pozdě večer. Hostel jsem si našel blízko letiště, protože ráno jsem musel stihnout let do Bangkoku...Vtipné je, že jsem měl bydlet na hostelu v pokoji pro 12 lidí, ale udělali nějakou chybu a neměli místo.. tak mi místo toho dali dvoulůžák za stejnou cenu s vlastní koupelnou.. no paráda :D

cesta na hostel nebyla uplně super :D

přelet do Bangkoku

Abych Vás uvedl do obrazu.. v Bangkoku mě čekalo 22 hodin přestup na let do Cologne a následně do Prahy.. říkáte si co s tím časem co? Říkal jsem si to samé a pak mi došlo, vždyť já sakra znám Thajce. Psal jsem mu 14 dní před tím.. hej čau kámo, budu v Bangkoku 22 hodin, nebudeš tam náhodou? A hele, on tam bydlí.. domluvili jsme si, že mě vyzvedne na letišti a ukáže mi Bangkok. No a co bylo ujednáno, to se také stalo :)

Po příletu do Bangkoku jsem zažil milé setkání s jedním Slovákem, kdy jsme si oba pomohli vyplnit imigrační formulář. Bylo opět hrozně super vyslechnout si další životní příběh...cestoval skrze Bangkok do Singapuru, kde získal práci. Popřáli jsme si štěstí a rozloučili se...

Bangkok

Všude mniši

Přes řeku nemají téměř žádnej most a když ano, je pouze pro auta.. tudíž používají lodě jako MHD :)

Seznamte se s Klemem :) seznámili jsme se loni v Praze, kde byl na stáži na ČVUT na fakultě strojní. Super týpek, který je naprosto posedlý ČR :D Je to od té stáže, dokonce se začal učit češtinu.. wow
No Klem mě protáhl Bangkokem, ukázal mi nejlepší místa, jídla a skočili jsme i na pivko.. myslím si, že za 22 hodin jsme toho stihli sakra hodně!!! DÍKY MOC!! Následně jsem u něj přespal a ráno se jal vydat metrem na letiště..

MHD :D

foukalo

Oba dva iPhone :D

Taková hlavní chlastací ulice!! 

Jak nalákat nezletilé :D

Na letišti už jsem si pouze vyzvedl kufr a nasedl do letadla.. 12 hodin let do Cologne byl ubíjející. Za filmy v obrazovce jsem si měl připlatit hroznou pálku :O takže jsem byl bez filmu, muziky atd.. notebook taky v háji.. no super. 12 hodin příšerné nudy!! Fakt jsem chtěl omlátit hlavu o sedačku přede mnou. Jídlo podávali hrozně pozdě.. no eurowings mě nenadchly :D přečetl jsem z nudy víc jak 300 stran z knížky.. jal se spát, ale kvůli tomu časovému posunu mi to nějak nešlo. Probral jsem se s pocitem, že jsem musel prospat celý let, ale přitom jsem byl stále nad Indií..V Kolíně nás čekala šíleně dlouhá kontrola a následně už jsem seděl v letadle do Prahy.. plný očekávání ze shledání s přáteli a rodinou..

Po přistání v Praze se mě zmocnila euforie.. jsem doma, zvládl jsem to.. já to dokázal!! Na letišti na mě čekali přátelé a povím Vám, bylo to dojemné.. tak dojemné, že jsem měl slzy v koutcích!! Ale nechtěl jsem před nimi brečet :) čekali na mě s pivem, Fernetem a tunami rajčat!! Ví jak na mě :D Na to jsme šli do hospody na pivka a prostě si užít večer. Bohužel jsem byl dost KO.. šli jsme spát ve 2.30 SELČ což pro mě ve Vietnamu bylo 7.30 :D takže pochopte tu popravenost :D

Asi teď čekáte nějaký závěr že? Nějaké hluboké zamyšlení nad tím, co jsem prožil, viděl, uvědomil si během stáže...ničeho takového se bohužel nedočkáte! Ne proto, že bych nějak neprozřel či se mi něco takového nestalo... stalo. Objevil jsem sám sebe, to jak se tu máme doma vlastně hrozně krásně.. ale nic z toho tu psát nebudu! Proč? Protože Vám to nechci prozradit! To si musíte objevit sami.. pak to budete brát jinak, než když si to přečtete u nějakého Zajíčka na blogu! Vyjeďte někam! Vyjeďte na stáž.. nejlépe někam přes půl světa do země, kde Vám nerozumí a kde budete sami.. ano, bylo to pro mě hrozně těžké a má to spoustu nevýhod jakou je například osamělost.. ale o to více poznáte sami sebe a více se sblížíte s místními a jejich kulturou..Možná si také uvědomíte, jak moc pohodlně si žijeme.. Takže se nebojte, jeďte někam dokud můžete..

Když jsem stál v Hanoji na letišti a měl Vietnam po téměř třech měsících opustit, říkal jsem si.. jestli to mám opravdu udělat. Jestli bych neměl zůstat.. v zemi, kde je běžná činnost dobrodružstvím.. zíral jsem tam dlouhé minuty z okna a užíval si poslední pohledy na místo, kam se zas nějaký čas nepodívám. Přestěhovat tam rodinu a přátele, klidně bych tam zůstal...

A tak, nebojte se opustit svou komfortní zónu.. protože ten pravý svět, dobrodružství a krása toho všeho je mimo ní.. !!!

A já se tímto loučím! Děkuji všem co si četli tento blog, dle statistik Vás bylo hrozně moc!! Z tolika zemí světa, že ani nechápu jak se tam můj blog dostal či kdo jej četl. Ale návštěvy byly pravidelné :D

Děkuji všem, jelikož mě zájem o můj příběh dost podržel v těžkých časech. No a nesmím zapomenout na rodinu a přátele, bez nichž bych to asi opravdu nedal!!! Tak zas někdy, u jiného dobrodružství :) ahoj ...

Vietnam část 22 - Střední Vietnam (Da Nang, půvabný Hoi an a zklamání My son :D)

Rozloučil jsem se s Hanojí a nasedl na letadlo do Da nang, plážového střediska. Let trval tak hodinku a půl a byl vskutku záživný... vletěli jsme do brutální bouře. Větší turbulence jsem zatím nezažil. No, dopadlo to tak, že se (a to fakt nekecám) tak 3/4 letadla pozvracela.. neměl jsem k tomu daleko, obzvláště, když žena vedle mě namísto do klasického pytlíku, který byl v sedačce před ní, začala zvracet do pytlíku igelitového. Jak jistě všichni víte, tyto pytlíky jsou průhledné.. no nic moc. Ale, dal jsem to :D 

Po příletu jsem výjimečně vzal taxi a nechal se hodit na hostel. Ten vypadal vskutku luxusně.. pouze jeden šváb na pokoji. Bohužel v žádném blízkém hostelu nebyl bar ani nic podobného.. vlastně skoro žádní lidé, tak jsem se nemohl družit jako například Honza K. který mezitím brutálně pařil v Hanoji :D

Jeho zprávy vypadaly nějak takto:

"hej super párty, bavím se tu s Kanaďankami a pijem pivko zadarmo"

...

"hej dneska je nějaká super párty, spousta lidí a pití zdarma a vypadá to na nějaké soutěže"

...

"právě jsem vyhrál soutěž ve skoku přes švihadlo"

...

"heej, vyhrál jsem noc v hostelu zdarma.. pijemeee!!"

...

"můj tým právě vyhrál soutěž v přetahování lanem"

...

"sfksdjfks sdkljf sdklfjsd "

Asi si dokážete představit jako moc jsem chtěl být v ten moment v Hanoji :D no nevadí, sebral jsem se a šel na procházku po městě.. chtěl jsem ho vidět i v noci a pršet přestalo :)

nějaká hlavní ulice

trochu foukalo

Da nang je velmi populární svými mosty :)

Věřte nebo ne.. mé prokletí se vrátilo. Přišel čtvrtý tajfun.. a kdy jindy mě měl zastihnout, než na procházce 5 km od hostelu. No i přes několik pláštěnek jsem zmokl na kost a to tak, že jsem musel sušit i mobil a peněženku.

Došel jsem tedy zpět na hostel a ještě chvíli pracoval. Následně mě čekal neklidný spánek, nýbrž ten šváb pod postelí byl fakt obrovskej.

tajfuuun

Sehnat ráno motorku byl nadlidský úkol. Všichni chtěli pouze originální pas a to jsem jim řekl, že na pět dní jim ho fakt nedám a že ho potřebuji do hostelů. Po 2 hodinách jsem konečně sehnal motorku, ale musel jsem dát zálohu 2 miliony. Takže jsem byl téměř bez peněz.
Sebral jsem se a jel nejprve na nejvyšší kopec v okolí podívat se na vyhlídku. Vzhledem k tomu, že jsem večer zmokl, jel jsem pouze v plavkách, které jako jediné uschly. Zbytek jsem měl rozvěšen na motorce :D

Následně jsem se jel podívat na Dragon bridge..fascinující most ve tvaru čínského draka, který dokonce chrlí oheň a vodu.
Budu-li upřímný..Da nang je pěkná nuda. Nemáte si tam moc s kým povídat, nic tam v podstatě není..Dokonce jen najít místo na jídlo je nadlidský úkol.

Je to prý jedno z nejčistších měst světa.. dodržují se tam dopravní předpisy, přednosti.. prostě tohle není Vietnam.. beru svých pět švestek a frčím si to víc na jih do Hoi an.. prosím, ať je to lepší..

Marble mountains

Všude se hrozně práší.. ono ještě aby ne na pobřeží plném písku. Dojel jsem do Hoi an a vypadá to nadějně.. Namísto klasického hostelu beru hotel. A fakt luxusní.. a přitom stojí jako většina hostelů ve městě. Nádherný interiér, super pokoj.. pouze pro 4. Luxusní koupelna s VANOU! no prostě super
Hotel má dokonce bar a bazén.. těším se na nějakou party ve stylu Honzy Kopačky.. k mé smůle jsem se jí nedočkal za celé dva dny v Hoi an :(

Sebral jsem se a jel na pláž, co je jen 3 km daleko, dokud je světlo. Do města mohu jít večer. Pláž.. no dokonalost sama. Nejlepší na které jsem asi kdy byl. Jen pocit, že v dáli jsou jen Filipíny a Pacifik.. no super a hlavně po tajfunu asi tak pětimetrové vlny no bomba. Zatímco ženy ležely na pláži a opalovaly se.. pánská část skotačila ve vlnách jako malé děti :D a já byl samozřejmě mezi nimi.. Nejlepší moře co jsem kdy zažil.. fakt sranda :D umět surfovat, tak to bylo na surf jak dělané..
Dal jsem si pěkně pivko a mango dohromady asi za 30 Kč a lebedil si..

Rozhodl jsem se vykašlat na nějaké památky a užít si poslední dny ve Vietnamu tímto stylem.. koupat se, válet se a žrát!!

Čekal mě návrat na hotel a následně pěšky do centra. Bylo mi doporučeno jít pěšky, protože se tam nedá parkovat.. bylo to ale jen asi 5 min chůze, takže pohoda. A tam, jsem se zamiloval..

Hoi an je naprosto úžasné městečko s neuvěřitelnou atmosférou. Povedlo se mi navíc trefit Mid-autumn festival, tudíž všude chodily průvody s čínskými draky, lidé bubnovali, pouštěli lampiony atd.

V 16. století byl Hoi an spolu s Macaem nejdůležitější přístavy japonského císařství. Tudíž Hoi an je plný japonské architektury a je jedním z mála míst, které si tuto atmosféru ve Vietnamu zachovalo.

Vyrazil jsem na obhlídku centra, za architekturou a jídlem..Dal jsem si pár Freshbeer za 6 Kč :D nejlepší je, že to bylo mé první točené pivo ve Vietnamu a jen za 6 Kč.. chápete to?

S jídlem to bylo složitější.. Z té porce jsem se skoro ani nenajedl, tudíž jsem si musel dát Pho Bo dvakrát a cenově jsem se tak dostal na slušný oběd v ČR, ale vzhledem k místu kde jsem si ho dopřál se ani není čemu divit. Bylo to na břehu řeky v centru města... na řece plují noc co noc čluny s milenci, kteří se tam žádají o ruku a následně pouštějí na řeku desítky lampionů.. k tomu odevšad hraje muzika a co je hlavní.. lampiony jsou úplně všude!!!! Naprosto jsem se zamiloval

Významný japonský most z 16. století

Jestli jste fanoušky Top Gear, tak víte, že zrovna v tomto městě si nechali ušít obleky na míru.. což je opravdu možné a můžete si ho nechat ušít z jakéhokoliv materiálu na světě.. a jsou celkem levné. Proč já žádný nemám? Už takhle jsem lidi fakt v mínusu :D

Připomínka, že jsem stále ve Vietnamu :D

Další den mě čekal výlet do My Son..nějaké rozpadlé chrámy či co :D Beru motorku a vyrážím na 68 km vzdálené místo.. Cesta je velmi zajímavá. Sem tam zmizí silnice pod řekou. V té první se mi dokonce podařilo motorku utopit... resp. voda byla tak vysoká, že to nateklo dovnitř a motor se začal dusit až umřel. No celej Top Gear.. ale zachránil jsem jí!! 

Díry jsou od bomb! Amíci se snažili My Son vybombardovat, jelikož věděli jak důležité pro Vietnamce je

Upřímně, My Son mě hrozně zklamal. Skoro nic za tak velké peníze a příšerně lidí.. do toho to horko. No.. náladu jsem si zlepšil na pláži a dalšími pivky v centru. Rozhodl jsem se zůstat o jeden den déle, jelikož je to tam fakt boží. V Hoi an jsme se potkali i s Magdalen, co akorát přijela s přítelem :) jen se tam však otočili.. koupačka, prohlídka města a nightmarketu a frčeli zpět do Da nang.. nechali si na střed Vietnamu hrozně málo času.. nechápu proč

Stál jsem tam asi hodinu a stejně jsem ty pravidla nepochopil

Hoi an byl úžasný.. naprosto! Asi nejkrásnější město ve Vietnamu. Neuvěřitelná atmosféra. Na pokoji jsem bydlel s jedním polským párem a moc super jsme si pokecali o jejich cestě skrze JV Asii a když jsem zmínil, že jsem ve Vietnamu již skoro 3 měsíce.. byli jak u vytržení.. Je hrozně super potkávat takhle lidi přes půl světa a vědět, že se nejspíše již nikdy neuvidíte.. kdybych si měl vybavit jména, tak se omlouvám, ale nevím.. zato vím jejich příběhy a co je dotáhlo do Asie..

V Hoi an jsem měl trochu citlivou chvilku.. ale když jsem si sedl na obrubník chodníku, na kterém hrála akustická kapela.. všude ty lampiony, vůně jídla, krásná architektura a úžasný měsíc... problémy a strasti šly pryč a já si jen užíval sílu okamžiku!! V Hoi an bych asi dokázal jako na jednom z mála míst ve Vietnamu doopravdy žít!!