Plánovaný výlet - Sa pa

Tohle není klasický článek. Ten napíšu až někdy příští týden :) 

Chystáme se teď na 3 dny jet do provincie Lao Cai..regionu Sa pa. Bereme noční lůžkový autobus, na místě půjčíme motorku.. možná dojde i na nějaký trekking. Vše záleží na počasí.

Ono se totiž od jihu přihnal nějaký tajfun a pěkně nám tu prší a bouří. Lístky už jsme platili, tak se to těžko dá zrušit. Ale předpověď nevypadá tak zle. Trhá se to. A z tábora jsem na nějakou přeháňku a bahno vytrénovanej :) 

Nejspíše to však odnese výstup na Fansipan, nejvyšší horu pohoří Indočíny. V období dešťů je to dost nebezpečné, kvůli sesuvům půdy atd.. to riskovat nebudeme :)

Zde je mapa toho, co chceme za ty 3 dny stihnout. K spánku využijeme tzv. Homestaying.. více o tom příště :)

Vietnam část 13 - Zas ta práce

V pondělí jsem byl pozván naším BOSSem na první výročí od smrti jeho otce. Byl jsem v šoku.. pozval pouze hlavní manažery a mě. Velmi si toho vážím a byla to zajímavá zkušenost. Okusil jsem něco z jejich kultury. Jak to chodí po smrti atd. 

Nejprve jsme jeli do bývalého domu jeho otce, který nikdo nechce prodat. Vzniklo tam namísto toho památeční/modlitební místo.

Poté jsme jeli na oběd do jedné kvalitní restaurace. Nechyběly vařené slepičí hlavy, krevety, olihně atd.. A tak jsem to prostě zkusil. Ze slepice se mi zvedl hrozně kufr a nedojedl jsem jí, nicméně krevety byly set sakra dobré :) Poté jsme se vrátili do kanceláře, kde měla být schůzka s klientem ohledně těch našich konceptů na hotel v Sa pa.

Schůzka byla odložena na úterý odpoledne. Řeknu Vám.. za 5 dní, plných vyrušování workshopy atd.. jsem prostě nic lepšího nevymyslel, aby to odpovídalo požadavkům klienta.

Hlavně jsem to musel dělat ve Sketchupu, se kterým se moc nekamarádím. Poprvé jsem v něm dělal tento semestr Ateliéry 3... takže to pořád trochu objevuji.

Dnes jsme měli skoro 2 hodiny prezentaci našich konceptů před celým arch. oddělením a hlavně před šéfem. Většina byla opět vietnamsky, ale už si zvykám..vždy se uzavřu ve své hlavě a čekám až zazní "džan" (Jan ;) )

Odpoledne se pak sejde jen šéf a vedoucí oddělení s klientem a naše koncepty mu představí. Ten si vybere jeden a na tom budeme jako tým pokračovat. Kluci na to měli o 14 dní více než já, takže to mají víc zvládnuté :/

Jinak náš BOSS je nejvíc super. Jasně, je tu trochu jiná mentalita, takže co řekne BOSS to je téměř svaté a musí se to udělat. Ale on je tak hrozně super..je něco mezi Bossem a Leaderem. Jistě všichni znáte tento obrázek :)

nebo tento :)

Tak takový je. Je svatý, ale přitom mu záleží na ostatních, je velmi vstřícný, umí povzbudit, zajímá se o to jak se máte, jak vám to jde.. jestli vám může pomoci.. fakt super nejvíc nejlepší šéf :) - leader

jo a takhle vypadá kancl

tam vzadu sedím já a pod skříní je myš :P ostatně jako všude

Jinak jsem byl včera poprvé běhat. Šílené v tom horku a vlhkosti tady. Vydržím sotva polovinu toho co normálně. Možná začnu chodit s kolegy do posilky.. vyžle jsem a vyžletem zůstanu, ale pro lepší pocit. No a tu kytaru musím koupit. Po tom BBQ mi hraní chybí ještě víc...

A příště snad zprávy ze Sa pa. čtvrtek večer - neděle. Má pršet no :/

Vietnam část 12 - BBQ

Byl jsem pozván na BBQ učitelů angličtiny v Hanoji. Přijímám pozvání a beru s sebou i Magdu. Stejně moc nevíme co víc v Hanoji navštívit.

BBQ je u West lake, kde jsme byli poslední dobou pořád, tudíž najít místo nám nedělá problém. Koupili jsme nějaké párky, sixpack Heinekenu (ostatní piva jsem neznal) a bagety

Chvíli nám trvalo, než jsme zjistili, ke které skupince patříme. Nakonec nám to přeci jen mohlo být jasné. Skupina cizinců pod vedením afroameričana jménem D .. :D

Přivítali nás neskutečně vřele, na to.. že nás vůbec neznali. Ten student měl totiž dorazit až za půl hodiny (nakonec to byly 2 hodiny - maňana)

Vyklubala se z toho akce pro cca 40 lidí. Bylo tam vše.. gril, frisbee, fotbálek, kytara, pivo, párky, saláty :D

Po chvíli jsem se do toho aspoň trochu ponořil a po počátečním studu se i začal bavit.

Průlom přišel, když Magda hodila frisbee do jezera (špinavé, plné bordelu) a s D jsme to lovili :D 

Také mi dali spoustu rad o tom, jak učit a jak si najít práci. Hlavní rada - LHÁT! :D 

Lhát o svém původu a tvrdit, že jsem například z UK - native speaker. Pak se nabídky poženou. Hlavně to prý skoro nikdo nezjistí, jelikož Vietnamci prostě anglicky neumí. 

D je z NYC, tudíž má dost zajímavý přízvuk.. a mou angličtinu mi chválil, že prý i vyslovuji lépe než on :D

Tudíž už pracuji na své identitě. Asi budu student narozen ve Skotsku (tam to dobře znám :) ) aktuálně jsem na univerzitě v ČR, odkud pocházejí rodiče a učím zde mimo jiné angličtinu (abych měl zkušenosti co požadují :D) skoro neprůstřelné alibi :D

Jo jinak tam byly desítky, ne-li stovky netopýrů :D jen co se setmělo...sranda. Pár jsem jich trefil frisbee

griluje se i na trávě 

ti netopýři nešli moc vyfotit :(

jo to je hlavní nádraží, nevěděl jsem kam to zařadit :D 

Vietnam část 11 - Peníze a co s tím

Překvapuje mě, jak až moc lidí očekává, že je ve Vietnamu americký dolar :D To ti lidé neslyšeli, jak dopadla válka?? 

Vietnamskou měnou je Dong (dále jen VND). Kurz je velmi zajímavý - 1 000 VND = 1,1 Kč :D

Mají značné potíže s ekonomikou.. tudíž tu mají krásně vysoká čísla :D nejsou zde mince, nejnižší bankovka je 1.000 nejvyšší půl milionu. 

Takhle nějak vypadají

Jak to mám s platem? Pěkně na houby. Můj plat je 2 miliony VND + dostávám příspěvek na ubytování 3 miliony VND. Dohromady tedy 5 milionů (5 500 Kč) na měsíc a to pracuji 168 hodin. Vydělám si tedy krásných 33 Kč za hodinu. Dle O-formu musím zůstat v ubytování, co mi poskytuje zaměstnavatel, jinak nebudu dostávat ten příspěvek 3 miliony. Problém je v tom, že za ubytování budu dávat cca 4,6 milionu, tudíž mi každý měsíc zbude pouhých 400.000 VND (440 Kč) .. a to vystačí max na 5 dní jídla. Mimochodem minimální plat je tu 10 milionů. I lidé na part-time si vydělají více.

Tohle je dost velký průser a nejspíš to budu řešit s naší národní výměnou. Vietnam nedodržuje podmínky ve svých o-formech a studenti jsou pak pěkně v háji. V Thai Nguyen se ještě aspoň trochu dá vyžít. Studenti tam bydlí zadarmo na kolejích a je to tam mnohem levnější, takže jim zbývají 2 miliony na jídlo, což bohatě stačí. V Hanoji za ubytování platím + je tu vše dražší. Takže tu jdu hezky do mínusu. 

A tak si tedy stále hledám to part-time učení angličtiny. Ono za vyučovací hodinu (1,5 hodiny) dostanete kolem 25 dolarů (600 Kč). To abych asi přežil..

Třešničky za 404 Kč, proč ne :)

Peníze z domova došly, a tak jsem si byl poprvé vybrat v bankomatu. Je sranda, když vám z něj vyleze několik milionů. Cítil jsem se opravdu skvěle, než jsem si to přepočetl na koruny :D

Hned na to jsem jel nakoupit.. potřeboval jsem prací prášek, aviváž, žehličku a tyhle věci..

Nakonec jsem utratil 1,2 milionu VND :D Ale že to byl nákup

Žehlička, fén, kolíčky na prádlo, prací prášek, aviváž, pláštěnka, toaleťáky .. jo a nejvíc boží helma na motorku. Ta stará mi byla malá a tuto si můžu vzít i domů (přidělal jsem na ní mount z GoPro :) )

Slušný nákup za 1320 Kč :D

To je ona!! VESPA

Chvíli na to jsem poprvé v životě pral :D ano, poprvé. Do té doby jsem to nikdy nepotřeboval. Dělala mi to vždy mamka a když jsem byl 2 měsíce ve Skotsku, pral jsem si jen v umyvadle (trenky, ponožky, trička a pracovní věci... slušné oblečení jsem tolikrát nenosil a hlavně jsem nakoupil tunu nového v PRIMARK :D)

Praní se mi povedlo! nic se nezdrclo, žádná růžová trička jako ve filmu nic.. jen voňavé oblečení. Cítil jsem, jak dospívám :'D. Horší to bude s žehlením. 

Celkem čistá pračka

Když jsem šel prádlo věšet na balkon, málem jsem dostal infarkt. Dvě obří krysy velikosti štěňat se tam rvala jen kousek od mé nohy. Už tam nikdy nevkročím!! :D

Jo jinak v sobotu Magdě někdo ukradl mobil .. sranda moc no. Blokovat to přes internet a shánět nový. I když tu seženete žehličku za 500 Kč, Iphone 6 tu stojí asi 30 000 Kč.. 

O víkendu jsme neměli v plánu žádný výlet. Jen práci (workshop), aquapark (ušel) a v neděli odpočinek (pracoval jsem na svém konceptu hotelu, v pondělí měl být deadline) + jsem byl pozvána BBQ od jednoho studenta, co za rok jede na stáž do Indie... o tom příště :)

Vietnam část 10 - Barrier - free workshop

Tak s tou televizí to odložili. Nechápal jsem moc proč.. asi nebudu hvězda Vietnamu :( :D

V pátek mi bylo řečeno, že v sobotu nemám chodit do práce.. namísto toho se mám prý zúčastnit workshopu Barrier - free. Říkám kolegům, že bych spíš potřeboval pracovat na konceptu hotelu v Sa pa, že nestíhám.. ale prý si to výslovně přeje náš BOSS Mr. Le Truong.. a jak jsem již jednou psal, co řekne BOSS, to platí. Tak kejvu, že půjdu. 

Nepomohlo ani to, když jsem se jim snažil vysvětlit, že studiem 'navrhování staveb pro tělesně postižené', jsem trávil celé dva roky na ČVUT.. a že je workshop jen vietnamsky.

Výhodou je, že se ráno mohu vyspat o hodinku déle. WS začíná až v 9 hodin v Goetheho institutu, hned vedle Chrámu literatury. 

Vydávám se tam na motorce a nalézám to během chvíle. U dveří mě vítá, hned od pohledu jasný Němec. 

Že prý jestli hledám WS. Kejvu mu na to hlavou a jdu dále. Slečny mě nemají jak jinak na seznamu, tak mi vyrábí krásnou jmenovku. Přejmenovaly mě na Van Zaycek. Pouze se usmívám a děkuji jim. Neměl jsem to srdce je to nechávat předělat :)

Po chvíli doráží i Oui (jeho jméno se sice píše Huy, ale abych Vás nemátl, budu dále používat Oui). Sedáme si a WS začíná.

Očekávám to nejhorší. Už jen dle místnosti to vypadá na přednášku a ne workshop a má to být 2,5 hodiny jen vietnamsky :(

A skutečně. Je to jen přednáška/prezentace...vietnamsky. Avšak z mnoho obrázků a z pár Ouiho překladů pochytávám o co jde. 

Nakonec mi to dalo jinou zkušenost, než jsem čekal. Vietnamci letos zjistili, že mají mezi sebou také invalidy (přesně 7,8 % populace - čekal jsem kvůli válce vyšší číslo)

A zjistili také, že jejich města, domy a vybavení naprosto neodpovídá potřebám tělesně postižených lidí. Co s tím?

S tím jim pomáhá německá firma Schmitz Stiftungen, která založila web inclusion.vn, který slouží pro sdílení znalostí a informací o navrhování staveb pro OZP. Naše kancelář TT-AS je partnerem. Celé je to o tom, že chtějí sdílet informace a učit/připomínat architekty, že nemají na tyto obyvatele zapomínat.

Šokovalo mě, že to zjišťují až teď.. a to jen díky Německu. Bůh ví, zda by k tomu došli někdy sami. Je však dobře, že už si to postupně začínají uvědomovat. 

Pouštěla se dvě videa. V jednom se paní na vozíčku v Hanoji snažila pohybovat po ulicích, jít do krámu či jen na záchod. Nemožné. Zdejší architektonické podmínky to prostě neumožňují. Nejsou tu v domech vyšších než 3 patra žádné výtahy a Viet se ještě diví, na co výtah.

Já sotva vynesl svůj kufr do pokoje. Schody tu nemají na šířku 900 mm, ale sotva 500 mm.

Druhé video bylo z Austrálie. Všude snížené obrubníky u přechodů, tlačítka na semaforech pro slepé i hluché, vodící linie, tramvaje s plošinami pro vozíčkáře. Účastníci WS byli šokováni. Evropský/světový standard.. viděli poprvé. 

Jestli je věc, co mi na Vietnamcích vadí, tak je to když si myslí, že něco objevili, přitom je to normální všude jinde už desítky, ne-li stovky let. A i když jim povíte, že tramvaje se vyrábí ve vašem městě, že jsou tam ještě modernější, že ty plošiny máme i v autobusech atd.. nevěří vám a mají se k tomu vám vysvětlit, co to vlastně tam tramvaj (prý vlak) je a jak se takhle musí navrhovat apod.

To samé platí i o jídle, jak jsem již psal..myslí si, že kuřecí, vepřové, pivo, popcorn a bůh ví co ještě vymysleli/objevili zde.

Nechci být negativní, jen na to narážím denně a už mě to štve :D pivo.. sakra.. pivo :D

Nicméně.. web je velmi zajímavý a posune jistě Vietnam dále. Již se to začíná rozjíždět.

Potkal jsem se ještě jednou s tím Němcem, co mě vítal. Jmenuje se Sebastian.. jeho angličtina je naprosto dokonalá. Poslední dva roky žije střídavě v Hanoji a Německu. Je takovou spojkou pro tento projekt. Bylo skvělé ho poslouchat, nejen kvůli prvotřídní angličtině, ale hlavně proto, jak je do věci zažraný a jak rád pomáhá.. 

Z mých obav o 2,5 hodin ztraceného času vietnamského WS o něčem co znám, se vyklubala dobrá zkušenost. Vidět, že co je pro nás samozřejmé, někde absolutně neznají...

Doporučuji kouknout se na web :)

Sebastian mě i poprosil, zda bych tam pak nenahrál můj projekt hotelu v Sa pa. Jsem z ateliérů prostě naučený vše navrhovat bezbariérově..že prý by to mohl být hezký příklad.

A přitom se mí drazí kolegové divili, proč tam dávám rampy a tak velké výtahy a pokoje :)

Jo a abych nezapomněl. Bylo tam občerstvení. Sladké pečivo a ovoce.. bože jak to mi chybělo. Snědl jsem tunu melounů, nějakého vietnamského ovoce připomínající oči a spoustu sladkého :)

Fotky nemám, nepřišlo mi správné tam fotit :)

Vietnam část 9 - Hanoi

Posledně jsem Vám slíbil, že další den bude zpráva z výletu po Hanoji a jejím postupném objevování. No řekněme, že jsem poslední dny měl důležitější věci na řešení a práci, než psaní blogu :) Ono napsat jeden takový příspěvek chvíli trvá a člověk si k tomu musí sednout.. tak nahrávám až dnes ;)

O sobotním dopoledni jsem již psal. Byl jsem v práci a po práci mě čela ten raut :) Bylo to v jedné restauraci hned vedle Hanojské opery.

Hanojská opera

Takhle to chodí, když chcete společnou fotku.. dáte stativ doprostřed kruhového objezdu :D

Jedná se o modernější část Hanoje, některé ulice vypadají jak v Evropě

Po poledním zdřímnutí jsem měl domluvený sraz s Magdalen před Ho čiho mausoleem. Vydávám se tam tedy na motorce. doteď jsem byl do večera v práci a tak mě překvapuje, jaké horko je kolem 2 odpolední.. a jak praží to sluníčko. Řeknu Vám, zaparkovat u Ho čiho místa posledního odpočinku je fakt nadlidský úkol. Všude kolem jsou ambasády, vojáci a policajti a nikdo si tam nedovolí ani prdnout, natož zaparkovat. Po chvíli nalézám volný chodník, zamykám motorku a jdu na místo srazu. 

Ho či minovo mausoleum.. byli jsme tam 2x v otevírací době a pokaždé měli zavřeno, ho týpka asi neuvidíme

Tuším, že budova vlády.. asi :)

Magdalen přichází a si ní i nějaké holky.. že prý jsou to sestřenice její kolegyně a budou nám dělat průvodkyně.. věřte nebo ne, vůbec nevěděly kam chodit.. i my, co jsme se jen večer předtím koukli do mapy, jsme věděli správné směry a zajímavá místa. Takže to nakonec dopadlo podobně jako při mé dubnové návštěvě Malagy.. vodil jsem domorodce po jejich vlastním městě :D

Jednopilířová pagoda

V každém chrámu to vypadá nějak takhle

Ho čiho muzeum

trosky bombardéru B-52 z války slouží jako připomenutí této hrozné události.. díky Top Gear za tip :)

Kostel sv. Jakuba tuším.. jop, mají tu i kostely

Zdálo se to jako krásné mraky, ale byla to maskovaná bouřka

jezero Hoan Kiem a chrám Ngoc Son

Ten stejnej mrak.. Winter Storm is coming

Ngoc Son

Poté jsme chtěli jít na Water puppet theatre, ale nestihli jsme to. Tak půjdeme v neděli. Zbavujeme se vietnamských slečen (Majdě už lezly krkem) a vyrážíme sami. V plánu je jet k Lotte tower, druhé nejvyšší budově Hanoje s 65 patry. Nejdříve však potřebuji natankovat (stav najetých kilometrů k 21.7. cca 140 km - jen po Hanoji). Chvíli to trvá najít benzínu. Ostatně jako cokoliv tady.. Hanoj je obrovské bludiště a dokonce sami obyvatelé používají GPS aby se tu vyznali :)

Tankuji plnou za 40.000 VND.. počítal jsem to.. a vychází to opravdu tak 50 haléřů na kilometr :) super

Jenže už při hledání benzíny jsem cítil, že se blíží bouře. Majda mi ukazuje předpověď počasí a že prý má být krásně. Za pět minut slejvák jako kráva.. tak zastavujeme s motorkou pod stromem v nějaké nejmenované uličce. nakonec se schováváme pod markýzu internetové kavárny. Jsem naprosto durch...tady jsme asi tak hodinu než přestane aspoň trochu pršet. Majitel nás tam beze slova nechává sedět. Asi chápe proč jsme jeho podnik navštívili.. kouká se zrovna na nějaké mistrovství světa v bůh ví jaké online hře, kde se hlava nehlava řezaly nějaké příšerky. 

Pršíí.. pohled z kavárny

Bůh ví co to je, ale za tím se schovávala benzína 

Poté se rozhodujeme.. jet domů/do staré čtvrti.. přicházím s třetí variantou. Stejně jet na Lotte tower, bouřka už byla v dáli a mně přišlo super vidět bouřku z takové výšiny. Navíc noční vstup na Lotte tower je poloviční oproti dennímu a věděli jsme, že v noci je hezčí výhled :)

Vstup.. je to velmi moderní budova. fee jen 130.000 VND
stálo to za to :)

Výzdoba před výtahy

Noční Hanoi :)

Celkem vejška 

Jedna ze součástí Observation desk - skywalk pavement :)

Výhled byl fascinující. Bouře v dáli také. Snad se mi podařilo pořídit dobré záběry. K tomu všemu ještě hrála živá kapela. Fakt super zážitek :)

Jo, kéž by všechny dny byly takhle našlapané a tak boží :) 

Druhý den jedeme opět k Mausoleu.. opět zavřeno. Nechápeme.. asi si Ho či min otevírá podle toho jak se mu zrovna chce. Vyrážíme tedy k Temple of literature..prastarému chrámu, který sloužil k výuce čínské literatury a napsaly se tam významné čínské sbírky (jo, čtete správně.. čínské ;) )

Vstup do chrámu

Chvíli na to jsem si přišel jak zpět v ČR.. kolem HČM mausolea a císařského paláce všude visely slovenské vlajky v kombinaci s vlajkami Vietnamu. Proč? Andrej tam byl na návštěvě, také jsme ho chvíli na to ten den viděli.. s tunou ozbrojenců :D

Bratři - svět je malý

Pak jsme zamířili k West lake. Největšímu jezeru Hanoje (Hanoj je město jezer.. je jich tu fakt mnoho). Kolem jsme navštěvovali různé chrámy a tak dál :) Na oběd jsme nemohli najít místo, nakonec jsme skončili v americky vypadající hospodě, kde nevařili nic vietnamského, ale jen evropská jídla :D tak jsem si dal boloňské špagety. Byly výborné.. jen trochu drahé.. ale co. Hlad je hlad a za jídlo se nesmí šetřit :)

West lake

Potom jsme se jeli podívat na Rudou řeku.. nic extra :D prostě řeka. Také jsme jeli kolem nejdelší keramické mozaikové zdi. Je zapsána v Guinessově knize rekordů a je set sakra dlouhá. 

Poté nás čekalo už jen to water puppet theatre. Nejstarší fungující vodní divadlo jihovýchodní Asie prý. Moc jsem od toho nečekal, ale nakonec jsem byl mile překvapen. Doteď nechápu, jak s těmi figurkami hýbali. Tak dlouho nikdo zadržený dech mít nemůže a hlavně na konci byli ti herci až moc sušší. Pár částí představení byly kraviny, ale u jiných jsem opravdu žasl. Navíc k tomu hrál živý sbor..super :) No a dle průvodce a všech možných webů máme hlavní věci v Hanoji prošlé.. už jsme toho stihli navštívit dost předtím a také jsem tu nepsal vše :) třeba Leninovo náměstě, věznici atd..další výlety tedy už budou asi na venkov 

hezké kulisy

Co říct závěrem? Víkend jsem si neskutečně moc užil. Kéž by to tu takhle hezky šlapalo a utíkalo pořád :) 

Jinak. Asi si najdu ještě part-time job a to vyučování angličtiny. Peníze z kanclu mi asi prostě stačit nebudou. Mám fakt malou výplatu. Za 20 hodin učení dostanu stejně jako za 168 hodin v kanclu.. to zní super. Navíc je to skvělá příležitost a zápis do CV. Velmi mě láká vyzkoušet si učit angličtinu. Moc si nevěřím, ale ten klučina říkal, že na to angličtinu mám :) aspoň si jí vylepším.. kvůli neznalosti kolegů svou angličtinu musím dost zjednodušovat, aby mi rozuměli a tak se bojí, že si jí tu spíš zhorším :D

Jo a k plakátům, billboardům, tramvajím, autobusům a videoklipům, kde jsem...se nejspíš přidá i VT4V Channel ve Vietnamu :D ozvali se mi z telky, že se mnou chtějí udělat interview ohledně mé stáže :D no to mě potěš, to je gól...

Aktualizace zvěrstva... Šváb před dveřmi. Asi je to ten stejnej co bydlel u mě pod vanou. Nechť je mu země lehká. Mrtev....

Netopýři všude :D jak jsem si jich nemohl nevšimnout

Jo a včera mi v kuchyni, když jsem si bral mléko, přelezl přes ruku megavelkej šváb.. s křikem sem si málem nadělal do kalhot a běžel se umejt :D bože fuj...byl velký skoro jak hřbet mé ruky

"Chudák Kája, tak dlouho s tím pytlíkem třepala.."