Mám toho prostě moc

Asi si říkáte, proč nepíšu.. je toho prostě poslední dobou na mě moc a nemám sílu psát blog :) moc toho zas nenaspím...

• stěhoval jsem se a od té doby spím na dřevěné desce... budím se tak 5x za noc

• přijedu nakonec o něco dřív domů.. seznamovák Malta, státnice ani tak nestihnu, ale stihnu sestřenky svatbu :) a zařídit si vše potřebné před novým školním rokem.. snad i najít práci 

• přijel Honza Kopačka.. kamarád z Plzně a člen našeho centra.. dva večery spolu.. pivka, pokec a už odfrčel do středního Vietnamu.. shledáme se až 9.9. v Ha long bay :) 

• práce je nad hlavu.. je to šíleně obsáhlé ten projekt dvou věží. už mám nějaký koncept ve SketchUpu, ale nebaví mě to kreslit do Autocadu.. celkově mě už Autocad nebaví.. brr.. budu si na to muset najít lidi :D

• byl jsem sobota neděle na výletě.. ale o tom snad někdy příště :) 

Až budu mít síly, tak něco zas napíšu.. nejspíš teď o víkendu, nýbrž 2.9. je Den nezávislosti a je volno.. a nechce se mi jet nikam na výlet. Tak budu asi nakupovat nějaké dárky domů + asi denní trip k Duongovi (nový spolubydla) na oslavy a vyzkoušet psí maso... haha :D

takže snad o víkendu zde něco napíšu :)

Vietnam část 17 - Ha Giang a Čína

Tentokráte o regionu Ha Giang, nejsevernějším místě Vietnamu. Plán byl jet na tři dny, půjčit motorku a prostě a jednoduše jet. Žádné pagody, chrámy nic.. jen příroda. Věděl jsem akorát o pár průsmycích a kaňonech, ale to vše bylo na cestě.. v plánu bylo také přežít a nezmoknout.. co vše nám vyšlo se hned dozvíte :)

Balím si batoh, helmu, GoPro a pln očekávání spěchám ke dveřím. Odjíždíme ve čtvrtek večer po práci nočním autobusem, tak jsem neměl moc času na to zabalit. Všude jsem četl, jak je Ha Giang nejkrásnějším místem Vietnamu (alespoň toho severního a ano.. krásnější než Sa pa či Ha long bay).. byl jsem tedy pln očekávání. Nenaleznete tam moc památek či tak.. jedná se jen o tu přírodu a klid. Navíc je to neturistické místo. Prý tam skoro nikdo nepáchne.. moc se těším.

Vycházím z pokoje a co nevidím.. voda se valí po schodech dolů. Prší.. takže asi tušíte, že s tím deštěm to nevyšlo. Venku na mě čeká překvapení. Opět ulice pod vodou. Brodím si to s vodou nad kotníky na hlavní silnici s plánem chytit taxík, nabrat Magdu a jet na autobusovou zastávku. Tlačí mě čas, tak jsem trochu nervozní. 

Voda před barákem :)

stoupá.. voda stoupá. Za 20 minut stoupla asi o 30 cm :D

ulice k baráku 

Co mě hned rozčiluje jsou taxikáři. Ale opravdu.. začínám na ně mít větší a větší averzi. Přes den Vás neustále otravují, zda nechcete svést. I když jim to jednou řeknete.. za pár vteřin se Vás ptají znovu...pořád Vás nahánějí jako dobytek, jen aby si přivydělali. To ani nevím zda jsem psal minule, jak nás ten taxikář chtěl natáhnout na dvakrát dražší jízdné..

No tentokrát mě naštvali, že stačil déšť a taxi nic. Nestavěli i když měli volno a svítili.. naprosto nezájem. A to jsem neměl schválně pláštěnku ale deštník, abych jim to tam nezamokřil. Půl hodiny jsem stál u nemocnice, zamával a zavolal na desítky taxi a nic. Vytočenej tedy jdu pěšky směr Magda (asi 3 km), doufajíc.. že mi přeci jen někdo zastaví. Jinak ten autobus nestihneme. Na půl cesty konečně asi miliontý taxikář staví. Berem Magdu a za 110 Kč nás háže na zastávku. Dávám mu 10.000 VND dýško.. protože byl jedinej co mi zastavil! Nicméně taxikáři si to u mě fakt už pěkně podělali...

Neuběhne ani 5 vteřin a už nás vede týpek k autobusu. Opět lůžkový a tím jak Ha Giang není turistikou destinací. Je téměř prázdný. Proto bereme nejlepší místa, kam se vejdou nohy dokonce i mně a na chvíli usínám (zázrak).

Vejdu seee :)

Špatná zpráva přišla náhle.. ve 3 hodiny a 40 minut nás budí řidič, že jsem v Ha giangu. Říkám si, co to je za blbost.. máme jet 8-10 hodin a přijet kolem 7 ranní. No řidič na to dupnul a byl tam za 6 hodin. Vyhazuje nás z autobusu a my jsme uprostřed noci.. v neznámém městě na severu. Taxikáři se na nás sesypali jak mouchy na hovno a já, stále vytočen z Hanoje všechny posílám kam ani slunce nesvítí (v duchu.. jim jen říkám "no, no, no...").

Navrhuji ty 3 hodiny přespat na lavičkách u jednoho zavřeného bistra. Magdě se to nelíbí a chce vzít taxi do centra a najít nějaký hostel. Oponuji tím, že ve 4 ráno hostel nenajdem..nicméně se nás ujal nějaký domorodec co jel kolem a za mnohem nižší cenu než je taxi nás hodil k hostelu a ještě je probral a pomohl nám se ubytovat. A tak nakonec platíme za hostel i ze čtvrtka na pátek. Nakonec jsem rád. Klimatizace, měkká postel a sprcha. 

hostel..pokoj pro 14 lidí

Spíme asi 4 hodinky a jdeme na recepci. Cena nebyla zas až tak hrozná, jak jsem čekal. Dobré je, že tam mají i kavárnu + půjčovnu motorek. Tudíž půjčujeme motorku, dáváme si něco dobrého k snídani a že prý nám dokonce vyřídí povolenku na imigračním.

Musíte mít totiž povolení od komunistické strany pro vstup na sever. Stojí asi 250 Kč a podle databáze imigračního si zkontrolují vaše údaje z pasu. Takže když jsem si na letiště nechal kontrolovat pas, hodili si mě do databáze. 

Povolenku nám prý nedají.. že kopie pasu neberou. Mám s sebou výjimečně i originální pas, ale navrhuji si na imigrační skočit osobně. 

Motorka kterou dostáváme je nejlepší, jako jsem tu doposud řídil. Má najeto jen 4800 km a je v perfektním stavu. Jediné co musím udělat ihned po převzetí - natankovat. Frčíme na imigrační.. za pár minut máme povolenky se srpy a kladivy a hrnem si to směr sever. 

Rovnou říkám že moc fotek neukážu.. proč? Abyste si tam zajeli sami :P jo je to sobecké, ale tohle prostě musíte vidět na vlastní oči... projet si to sami. Navíc jsem většinu času řídil a kochal se.. nechtěl jsem to rušit stavěním na fotky :) Snad to něco málo aspoň trochu naznačí, jaká krása to je!!! 

Jak můžete z fotek vypozorovat.. první den nám pršelo :D Ono totiž to co se odehrálo v Hanoji a následně první den v Ha Giangu byl již letošní třetí tajfun. A že byl teda.. vítr byl sakra silnej.

K fotkám.. nebudu je popisovat každou zvlášť. To bych se zbláznil. Jen se kochejte. Vydali jsme se v dešti na sever do údolí Quan Ba, kde jsme se vyprdli na nějaké jeskyně a jen brouzdali silnice. V podstatě celý Ha Giang jsou jen kopce.. takže jedete pořád nahoru a dolů v serpentýnách. Města a vesnice od sebe vzdušnou čarou nejsou daleko.. ale na silnici v těch zákrutech to dá dost kilometrů :) z Quan Ba jsme jeli dál po nádherných klikaticích.. a nádherných asfaltkách. Kde jsou sakra ty kamenné rozmlácené silnice, co jsem očekával? :D Stavíme v Yên Minh pro benzín a frčíme dál. Pořád prší, ale na radosti mi to neubírá.. ten výhled a ty silnice.

Každý motorkář snad musí mít za život povinnost tam jet... ono snad každý milovník výhledů a přírody by měl :) fakt nádhera. Skvělé silnice a téměř nulový provoz. Ok sem tam potkáte autobus či náklaďák, který většinou řídí magor.. ale v pohodě se vyhnete :)

Dále frčíme přes silnici Lung Thau a vesnici Sung La směr Dong Van. Menší městečko, kde jsem chtěl přespat.. Jenže od Ha Giangu to je vzdáleno 145 km a to bylo něco stihnout to před setměním :) Ale cesta naprosto dokonalá.. projíždí se totiž geologickým parkem zapsaným na seznam UNESCO. Skály 460 milionů let staré :) Ta Tung Chu road 

145 km za námi.. bolí mě zadek. Nacházíme hostel, vedle v restauraci dáváme Bun Cha (asi zatím nejhnusnější co jsem měl :D ) a únavou uléháme dost brzo. Druhý den je v plánu vydat se na absolutní sever Vietnamu.. severněji už nic není. Poté zpět a na jih do Meo Vac a tam přespat. Mezi Dong Van a Meo Vac se má nacházet jedna z TOP cest jihovýchodní Asie :) jsem zvědav

jojo.. hvězdy všude

Druhý den vysvitlo brutální sluníčko. A tak mažeme krémem a vyrážíme na sever. Střídá se slunko s deštěm a čím více severněji.. tím výše a také větší zima. Beru tudíž mikinu. Po cestě se silnice jen na pár desítek metrů měla přiblížit hranicím s Čínou. Je tam dokonce k tomu silnice. Říkáme si, že bychom se tam mohli skočit podívat.. na ten plot a přechod a tak.. Proto na místě zastavujeme a zjišťujeme že namísto silnice je to jen pěšina v kukuřičném poli.. ale na Google mapách je :D 

Chvilku jdeme, než konečně nalézáme vysněný plot (chci si šáhnout na Čínu :D) co mě zaráží je to.. že je pouze na cestě a jinak jsou kopce naprosto volné pro přechod. Čekal jsem celou Čínu brutálně oplocenou a všude vojáky :D a ono nic. Vstupuji jednou nohou na území Číny a přijdu si jak na Sněžce. Tam jste jednou nohou v Polsku a druhou v ČR.. tady jsem byl jednou nohou ve větším komunismu než tou druhou. Měli tam zajímavé cedule s lebkami, které nám jasně značily.. dál nechoď. Tak jsme také nešli.. ale nějací vesničané bez problémů přecházeli sem tam a přenášeli nějaké pytle.. vypadali jak pašeráci :D 

Zajímavější však bylo zjištění, že dle všech možných GPS map jsme již byli asi 50 metrů v Číně. Ono totiž ten plot postavili jinde, než je oficiální hranice :D takže ano.. byl jsem na území Číny. Nelegálně, bez víza.. do vězení mě nevzali a s nějakým střílením tu nebudu přehánět. Zas tak se to tam nehrotí ;) Navíc tam nebyla ani noha..

Cesta k plotu 

"hranice"

jako na Sněžce :D

co to asi znamená, nehodlal jsem zjišťovat :D

Tož jsem v Číně :D

Pokračujeme dál na sever k vyhlídkové věži a nejsevernější vesnici Lung cu. Narážíme na skupinu vietnamských turistů a tečou mi nervy. Chovají se jak blbci. Naštěstí brzo mizí ve svých jeapech a jsou pryč. 

Následovala cesta zpět a dolů na jih do Meo Vac..a již slíbený Ma pi Leng pass. Jedna z nejlepších silnic JV Asie :) Nakonec jsem se dočetl na jedné ceduli, že je to nejhlubší kaňon JV Asie, chráněná oblast 460 mln let stará, srázy mají 70-80 stupňů a je to také jedna z nejnebezpečnějších cest světa. Proč? kvůli padajícím kamenům..naštěstí má jen 1,7 km

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass a kaňon :)

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

Ma pi Leng pass

No řeknu Vám... nádhera. Fakt dokonalost sama. Jet si tam na motorce.. to na ty chvíle zapomenete jakékoliv strasti, starosti, povinnosti, trápení, stesk.. vše se zcvrkne do malého nicotného bodu a Vy vnímáte jen tu jízdu, výhled, cestu a překvapivě i svěží vzduch.. Naprosto svobodná mysl na těchto cestách :) 

Máme spoustu času a jen 83 km za sebou.. ale jsme KO a do dalšího ubytování je to 3,5 hodiny a to bychom do setmění nedali. Bereme hostel a jdem navštívit market. Kupujeme ovoce a tentokrát je večeře v tomto duchu :) 

Ráno mě budí 2 věci a to tento krásný východ slunce co mi posvítil do oka v 5:30

A tento nedělní market kde od 5.45 troubily motorky a podřezávali prasata.. Celkově je sever brutálně komunistický. Všude srpy a kladiva, rudá barva, hvězdy, propagandistické plakáty, ráno v poledne a večer pouští rozhlas a pochodové písně. Musíte mít povolenku komunistické strany se tam vydat. Až mi z toho všeho bylo smutno a chyběl mi domov. Vtipné je, že jsem v tak komunistické oblasti (obklíčen Čínou ze 3 stran - vygoogli si Lung cu :P) byl přesně na výročí 48 let vpádu vojsk do naší země..

Teď už nás nic nečeká.. jen asi 160 km zpět do Ha giangu vrátit motorku a stihnout bus. Cesta je to dlouhá a krásné asfaltky se mění v brutální staveniště, díry, místy skoro skály :D a tak je cesta spíše utrpením. Výhledy stále krásné, ale zadek bolí hrozně moc..Nakonec jsme to zvládli.. 363,5 km za 2,5 dne. Bolel mě zadek a ještě jiné partie (pánové pochopí). No zajímavé "hlavní cesty" severu :D 

Dáváme sladkou sváču (vafle a džus).. a stíháme bus. Bohužel dorázíme do Hanoje ve 3.30.. tudíž jsem toho před prací moc nenaspal. Tak hodinku a půl.. špatné sny + bouřka. No nevadí.. přežil jsem to :) jen té práce jsem moc neudělal.. hehe

Co závěrem?

Ha giang je boží. Nádhera. Fakt neskutečné. Každý by se tam měl vydat. Já si to místo zamiloval. Chvílemi mi připomínal mé milované Skotsko..Ha long bay je tedy asi poslední místo, které může Ha Giang připravit o prvenství co do krásy se týče.. no jsem zvědav :)

Ha long bay za 3 týdny..